26/3/2013



Vaříme, a to "pylové knedlíčky s nektarem". Když jsme byly malí, taky jsme je doma dělávali, ale nemohla jsem si vzpomenout z čeho. (Mami?) Intuitivně jsem uplácala těsto na tvarohové knedlíky. Nektar jsem vytvořila z třešňové marmelády nepovedené konzistence, která mi od loňského června netknutá leží ve sklepě, a to ve více než malém množství. Děti byly spokojené. Já kvůli té marmeládě. Jen škoda, že jsme kostýmy včeliček nechali ve skříni. Příště!

25/3/2013


Jaro alespoň v kuchyni.

24/3/2013


Neděle květná.

23/3/2013


Na výletě u kaple sv. Jana Křtitele v Dřísech. 

22/3/2013


Když pořádek, tak i v dospělácké sekci, a hned v jarních barvách. Ale kolik to uklízení zabere času! Hlavně vytřít tu obrovskou podlahu. :) Deo gratias.

21/3/2013




Už nějakou dobu řeším vztah našich dětí k hračkám. Dost se nám to vymklo s půlročním bydlícím provizoriem a úplný chaos nastal po Vánocích. Když se chaos vystupňoval na neúnosnou míru, na pár dní jsem všechny hračky odnesla na půdu. Pak jsem si ale nechala poradit od Terky (díky, Terez!), zkušené to maminy, a zařídila každému z dětí takovouto vlastní skříňku. Základem je systém - vše má své místo, vše je dobře vidět. Dále - hraček je málo, jen ty, které dotyčného aktuálně nejvíc zajímají nebo někam dál posouvají. Pravidla jsou - slovy Terezky - " každá činnost má začátek a konec. Vezmu věc, pracuji s ní, vrátím na své místo". Musím říct, že obě děti ihned pochopily, co se po nich chce. Vikuš má ke skříňce neomezený přístup. Často jde, něco si vezme ke stolu, pohraje si, pak to sklidí a zase odnese na své místo. Anežka se toto zatím učí, tak má ke skříňce přístup, jen když si něco vytahuje a pak když to vrací zpátky. Takový systém máme asi týden. Myslela jsem, že po pár dnech budu muset hračky obměňovat, protože děcka přestanou bavit. Ale opak je pravdou. Vikuš začal dokonce "vařit" se svým dřevěným ovocem, určeným primárně pouze ke krájení. Anežka zase začala pečovat o plyšového krtka - češe ho, čistí mu zuby, dává ho spát, stejně jako v knížce Krtkův den. Takže ještě jednou díky do Slovinska! Jsem hrozně zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Budu informovat.

20/3/2013


Včera...


... a dnes. U vás taky tak?

19/3/2013



Cestou na třídní sraz. Byl moc fajn, s moc prima lidma, v krásné vinárničce The Wine Bar jen za rohem od Pražského Jezulátka. A ta cesta Malou Stranou! Večerní Vltava má svou poetiku. Skoro jako náš žabí rybník. :) 

13/3/2013





Hračky vracím koťatům velmi pozvolna, protože se ukazuje, že skutečný a soustředěný hraní přichází teprve s minimem prostředků.

12/3/2013





Pokroky u nás doma.







11/3/2013


Děti se tak dlouho přetahovaly o hračky, až jsem jim je všechny do poslední sebrala a schovala. Ale poradily si. Vyrobily si z koše na prádlo kamna a přitápěly v nich mrkvema. :)



10/3/2013


Vikuš nás ve sváteční den vytáhl ven, aby nám ukázal domeček pro ploštice, co za víkend s babičkou postavili. Krásný, krásný! A při té příležitosti jsme objevili jaro. Taky krásný!




9/3/2013


Dvě unavené včeličky a jedna statečná babička přišly domů z dětského karnevalu.

8/3/2013


Babička přijela.

7/3/2013

Poetika žabího rybníčku.


6/3/2012




Na procházce.

5/3/2013


A. má takovou malou obsesi - plyšovou kočku. Ať si hraje s čímkoli, tuhle kočku chce mít pořád u sebe, občas se pomazlit, něco jí povídat. Aktuálně ji nosí pod novými šatečkami, ale do budoucna bude asi potřebovat šátek na nošení nebo nosítko. :)



4/3/2013



V pondělí bylo tak krásně, že jsme se vydali na výlet. Když Anežka usnula, zašli jsme si s Vikušem do cukrárny. Není nad takový rendez-vous ve dvou s malým tříleťákem. Doma na Anežku čekal balíček k svátku. Byl to pěkný den!

3/3/2013




Bylo moc fajn dnes sledovat naši milou chlapskou návštěvu - jak dohromady pracují na naší kuchyni, jak se rozněžňují nad malýma jehňátkama, jak tvoří správnou chlapskou komunitu. 

2/3/2013




Jak jsou některé víkendy opravdu pomalé a na zážitky střídmé, případ tohoto víkendu to fakt nebyl. Udělali jsme SPOUSTU věcí na domě, měli tu nejednu moc milou (chlapskou) návštěvu, oslavili jsme hned dva svátky, děti si popracovali, dospělí se dobře bavili. Mimo jiné hned ráno v sobotu jsme také dokončili můj rozpracovaný projekt. Ze staré fošny je parádní levitující lavička v chodbě (a z Anežky se tak rázem stal malej levitující jogín).

1/3/2013


Anenda má teď sestřih Amélie.