23/6/2013


Cestou.

22/6/2013


Jedna rodinná z jedné moc pěkné oslavy.

21/6/2013


Tak jsem z těch veder začala plíst svetr. Pro sebe. První takto velký. Tak jsem zvědavá, jak to celé dopadne. Každopádně to ve mne evokuje studené zimní dny a to se mi líbí. :) 

20/6/2013


Večer na Ovčárech.

19/6/2013



Naše domácí nanuky. Formičky mají teď leckde (Ikee, Tescomě...). Dají se plnit lecčíms. Jahodama s jogurtem, nedojedeným lipánkem od snídaně, oslazenou lučinou s rozdrcenými sušenkami (toť variace na počeštěný cheesecake), bezinkovou limonádou... (někdo nějaký další tip?) Dokonce prý i alkoholovými drinky, přičemž alkoholu může být maximálně třetina, aby to dobře mrzlo. U nás tyto formičky slaví už druhý rok nebývalý úspěch.

18/6/2013



Ze dvou ne moc opečovávaných záhonů jsme s dětma sklidili už šest kilo jahod, tak spotřebováváme. Na dvě kila jahod kilo želírovacího cukru a šťáva z jednoho citronu, toť doporučení z Ona Dnes, které fakt dělá perektní chuť i konzistenci.

17/6/2013


Jahody, jahody, tento týden nic než jahody.

16/6/2013


Všem tatínkům včetně toho mého a toho od mých dětí přeji krásný svátek.

::

Na fotce je náš polotovar terasy s novým stolem a nově na bílo natřenými židlemi.




15/6/2013



 

Máme nový stůl. Venkovní. Vyrobený z odpadového dřeva ze střechy a starých dveří. Celý projekt od nápadu až po konečnou realizaci trval Lubošovi pár hodin, nestál ani korunu a dopadl nad očekávání. Musím říct, že jsem vdaná za pořádnýho frajera.


 Původní použítí dveří a strešních trámů je zachyceno na rok staré fotce:



14/6/2013


První letošní zavařování (marmeláda podle receptu z poslední Ony Dnes).
K tomu poslední Vyprávěj (ach!) a teď ještě live koncert Coldplay na Radiožurnálu (och!). Prostě takové správné ženské carpe diem, ač s nemocnou Néžkou. 

13/6/2013

 



Takža den nabitý událostma až po strop. Hodinu před tím než jsem měla vyrazit na státnice, mi zedníci zatarasili výjezdovou cestu matrošem na střechu. Ještě že Luboš nebdal jejich slibů, že to rychle odklidí a poslal mě na autobus. Odklizený to totiž bylo až dávno potom, co už jsem měla zkoušky na sebou. Pak ty zkoušky, na kterých jsem sice spíš měla možnost prožít vedění o vlastní nevědomosti, ale unavené komisy to přišlo dostatečně dobrý, takže dobrý. (Jupííí! Už jen práci napsat.) Couračka Prahou, kabelka ve slevě a telefonát z domu, že je tam toho matroše, dělníků, dětí atd. nějak moc,tak ať radši dorazím dřív než později. Tak necelé dvě hoďky domu busem. Mucky s dětma, trochu osladit život a razíme na jahody. "Moc sladké nejsou, ale něco s nima vymyslíme." Trochu pomoc Lubošovi, který celý den hlídal děti, koordinoval dělníky, dohlížel na jejich práci a ke konci dne ještě složil hromadu písku a dopumpoval vanu na zítřejší zalívaní. Trochu poklidit, vykoupat děti, spát. Nastartovaní rodiče myslí, že po takovém dnu padnou a ono to jaksi nejde. Tak aspoň večer spolu a trochu pořádek ve fotkách. A pak už snad dobrou. Dobrou! :)

12/6/2013


Můj komínek večer před státnicema. Jako že už jsem se neučila, samozřejmě že né. (Kdo mě zná, ten ví, jak to bylo doopravdy.) :)

11/6/2013


Poslední dny před státnicemi přijela hlídat děti babička. Hodně s nima vařila, výletila, ale i na lakování nehtů došlo. Děti spokojené, já plně ponořená v komeniologii, dějinách filosofie a filosofii výchovy. Uf! :)

10/6/2013


Už zase se tu staví. A nakonec třeba bude i ta louka na střeše.

9/6/2013


Koupačka.

8/6/2013


Dostali jsme darem, nezávisle na sobě, dvě knížky. Jedna je o Martínkovi a ta druhá je od Martínka. Jak to? První z nich napsal Eduard Petiška a jsou to různé příhody jeho syna, asi pětiletého Martínka, psané pro předškolní děti. Druhou napsal Martin Petiška, spisovatel, básník a také syn Eduarda Petišky, dnes již šedesátník, o svém rodném městě Brandýse nad Labem. Náhody jistě neexistují. O to víc si proto užívám tohoto podivuhodného propojení. Eduard, Martin, Brandýs. Obě knihy mohu jen doporučit. Martíkova čítanka je skvělé čtení pro kluky tříleťáky. Vikis se v Martínkových lumpárnách, obavách, otázkách nepřestává nacházet a každý den si žádá hned několik Martínkových příhod. Já se zase chystám, až pana Petišku mladšího zase někdy v Brandýse potkáme, zeptat, kde stojí ten kamenný pes, kterého se kdysi tak bál, jestli je pravdivá ta příhoda s mluvící mašinkou a zda-li jeho rodný domek ještě stojí. Už se těším!

7/6/2013


Vikis teď často učí Anežku vyslovovat složitý slova. Třeba: "Anežko, řekni 'netopír'." Anežka: "Topí." Nebo: "Řekni 'čokoláda'." "Kokoáda." A oba se začnou hrozně řehtat.Je s nima docela legrace.

6/6/2013


Dnes jsme na zahrádce: sklidili většinu ředkviček, neb po nich šly slimáci, zasadili sazenice rajčat a okurek. Děti pomáhaly sázet a novou přísadbu krásně zalily. Skvěle to sedlo, radost z práce veliká. 



5/6/2013



Den se zhořskou babičkou. Moc si ho užily.

4/6/2013


Vpodvečer.

3/6/2013


Super aktivita pro tříleťáka: namačkat do modelíny různé tvary a nechat dítko vracet předměty na obtisknuté místo. U nás nebývalý úspěch. Osmnácti měsíční prtě zase rádo hledá poklady ukryté v hroudě (ne hlíny, nýbrž) modelíny (lepší Play-Doh než obyčejná modelína, protože tolik nelepí). Inspirace u Marty



2/6/2013

 
Pečeme s Néži "bagely" podle knížky, co jsem dostala od Luboše k třicetinám. 

1/6/2013

 
Kytička, co jsme v týdnu natrhali s dětma u Labe. Co teď asi Labe?

::

Krásný svátek, dětičky naše milované!

31/5/2013


Néžka začíná na motorce.

30/5/2013


Jakmile na 5 minut vysvitne slunko, vyrážíme (celí pogumovaní) okamžitě ven, i když je to třeba jen na půl hoďky. Ach ten déšť!

29/5/2013

 
Řádek hrášku v bramborách? Oops!:)

28/5/2013


 
Tak jsme po pár deštivých dnech dorazili na zahrádku a ejhle, první úrodička. 


27/5/2013

 

Čekání na sluníčko.