Podzimní vaření



Líbí se mi zemitost těch plodin. Zemitost je člověku třeba, především je-li už týden s dětma doma v izolaci kvůli propuklým neštovicím. Zemitosti se mi poslední dny moc nedostávalo, ale po tomhle boršči to bude určitě lepší. Bude!

P.S. Ten česnek jsem tam nakonec nedala. Chuťově se mi tam nehodil, ač pohledově k ostatnímu docela sedí. Naproti tomu jsem nevyfotila kysané zelí, kterého je v polívce půl kila. Z koření sůl, pepř, bobkový list, nové koření. Jinak nic.

Hrajeme divadlo





Jak už jsem tu jednou psala, vytvořila jsem pro děti z filcu postavičky z nejznámnějších pohádek. Zatím přehráváme (na Anežčino přání i několikrát denně) Červenou Karkulu. Před pár dny oslavila Anežka 2 roky, tak jsem jí vytvořila taky Jeníčka a Mařenku. Vypadají teda spíš jako mladej děd Vševěd a čarodějnice, ale pořád tu deklaruju, že nejsem žádnej umělec, jen matka, co chce dětem udělat radost a zabavit je smysluplnýma činnostma. Dětem snad vzhled loutek tolik nevadí. Chtěla jsem vyrobit k narozkám i supr trupr perníkovou chaloupku z opravdovýho perníku, ale pak jsme všichni padli s nemocema, tak tu pořád leží jen polotovar. Třeba to do konce týdne dodělám a budeme moct hrát Perníkovou i s demonstrací opravdovýho loupání perníčku. Zatím děláme párty pro všechny naše postavičky, čmáráme po tabuli a vůbec vymýšlíme všechno možný, aby se nám těma nemocema proplouvalo co nejlíp.

Naše východy slunce





Mít velká okna směrovaná na východ má své nesporné výhody. Zejména když vás tahají děcka v 6 z postele. Mé ranní radosti.

Interiér design II.




Co si člověk všechno nevymyslí, aby nemusel dělat to, co by měl (třeba školu). No, ovšem toto byla radost. Dlouho jsem o něčem takovém přemýšlela, tabulovou barvu jsem měla koupenou víc než rok. Taky jsme delší dobu přemýšleli o nějaké nástěnce na Viktorkovi školkové výtvory. A pak si Luboš vzpomněl na pár pěkných kusů plechu, které se nám válejí na zahradě. A bylo to. Takže, jedná se o tabulovou barvou natřený a na zeď připevněný plech. Tabule je tím pádem jak malovací, tak magnetická. A hlavně parádně velká. Děti můžou tvořit v dolní části, já nahoře a ještě zbude místo na Viktorkovy obrázky. A Mikuláš možná donese barevné magnetky pro různé abstraktní "kresbičky", které nám budou doplňovat náš interiérový design. Takže jsem nadšená. A teď se pustit do těch věcí, které tu mezitím musely počkat.

I ♥ my garden






O víkendu se u nás zahadničilo. Kultivovala se půda, sekala poslední tráva, sázeli dva nové stromy. Už bylo třeba věnovat jí trochu té péče, neb tuto sezónu (po třech sezónách našeho plundování) už zahrada vyhlásila stávku. Těším se, že letošní zimu nebudu muset chodit kolem tohoto našeho kusu země se zavřenýma očima. Těším se i na jaro, že nebudu muset hned popadnou rejč a motyku a sedřít se z kůže. Těším se na novou sezónu, která bude určitě plodnější než ta letošní.

Navíc moc pěkný víkend. Co já bych si bez ní počala! I ♥ my garden.