Divoká krása




Naše zahrada pořád ještě není v úplně nejutěšenějším stavu a asi ještě dlouho ani nebude. Někdy mě to štve. Ale pak na ní vtrhnou tihle dva, po obědě, před odpoledním spánkem, v punčocháčích a bez čepic, a celý obraz nějak získá úplně jiný rozměr. Nic v mých očích neporazí divokost a krásu dětských her, které nehledí na místo, čas, materiál či podmínky. 


Žádné komentáře:

Okomentovat