Z našeho obýváku






Naše bydlení dostalo před Vánoci několik finálních úprav. Nejen pokojíčky nahoře, ale i obývací místnost. Rozhodli jsme se vintage kredenc nahradit praktičtější knihovnou a myslím, že jsme udělali dobře. Velká místnost působí útulněji, víc obývákově a knihovna (s úžasným halabalovským křeslem hned vedle) funguje přesně, jak by měla - vyzývá ke čtení, prohlížení, předčítání. A všechny knížky na jednom místě jsou taky velká výhoda. Kredenc najde svoje uplatnění v návštěvní místnosti.

Krom toho jsem dostala darem druhou kuchyň, resp, děti dostaly, ale já tím trochu víc prostoru na lince. Je to ikea hack, z nočního stolku rast. Luboš dokoupil nějaké spárovky, ostatní jsme měli doma. Inspirace zde.

Ať jsou vaše Vánoce stejně boží jak ty naše!


Jak jsme pekli perníčky


Náš první a zřejmě poslední druh cukroví. Vůbec se mi nechtělo, protože perníčky neumím. Děcka se nejdřív popraly o to, kdo rozklepne vejce, pak o to, kdo do něj zamíchá med a nakonec přišel souboj o to, kdo ulízne víc medu z vařečky. Když ale bylo těsto hotovo, tak se vše uklidnilo a začala ta lepší část pečení. Vykrajovat už jim (oproti loňsku) jde, a tak je to dost bavilo.


Vykrajovaly víc než hoďku a byly na svoje výtvory náležitě hrdý. Já mezitím lítala s koštětem a hadrem, uklízela zbytky vejce z podstolu, mouku z podlahových spár,snažila se zjednat pořádek. :)


Naštěstí mi s nádobím přišlo pomoc jedno mimino (co ještě vůbec nemá stát!, ale už ho nezajímá nic jinýho), Mr. Washer, a vyklidilo myčku.

Předvánočnímu pečení zdar! 


V novém








O víkendu jsem dostala ten nejlepší dárek k narozeninám. Nastěhovali jsme se do dvou nových ložnic. Poslední dobou jsem nepřemýšlela o ničem jiném než o nábytku, uspořádání pokojů, co kam apod. Místnosti jsou totiž vrchní přístavba starého domku a tím jsou jejich možnosti poměrně dost omezené. Rohy místnosti například nejsou pravoúhlé, taky jsou tu komíny, kastlíky po trubky a rekuperaci a navíc poměrně malá rozloha a zkosené stropy. Takže vstupní veličiny nic moc. Navíc jsme si předsevzali využít co nejvíc z původního nábytku, do nového na míru jsme investovat nechtěli. Ale začali jsem dobře - podařilo se nám udělat úplně skvělý dřevěný podlahy a stěny jsme nechali bílý. Každá jiná barva by se s podlahou i naším vintage nábytkem bila. Pak jsem dotáhli z garáže naše nejvzácnější kousky (aby ale nedošlo k omylu - nejde o žádný drahý starožitnosti, když jsme se před pěti lety potřebovali zbavit nějakých věcí z půdy, přijel starožitník, něco vzal, ale po stoleté posteli, skříni a peřiňáku ani okem nemrkl, jejich stav je pro nás úplně ok, možná dostanou novou vrstvu laku, vzácný je  především fakt, že k našemu domu patří od jeho začátků). Zbytek věcí (hlavně do naší ložnice) jsme dokoupili v ikey.

Děti po první noci hlásili, že se jim v pokojíčku líbí. Já hlásím, že mě v ložnici taky. Většímu soukromí zdar! :)


Duchovní






Nemám žádné aktuální fotky, neb jsem foťák zapomněla na návštěvě ve východních Čechách. Tak vkládám aspoň (vypůjčené) fotky ze svatomartinské mše, kterou jsme u nás organizovali před měsícem.

Duchovně se snažím prožívat i advent, ale pořád mě něco hází zpět k všednodenním problémům. Zranění kotníku, které je už z půlky října, se pořád ozývá. Takže nemůžu chodit cvičit, což je všeobecně můj velký zdroj radosti. K tomu strašně špatně spím, protože Igísovi rostou zuby a budí se snad stokrát za noc. Ani jsem se ještě nedostala na adventní mši, a to už je skoro půlka prosince pryč.

Ale nejen negativa provází náš prosinec. To pozitivní (velmi pozitivní) je, že se blíží dokončení našich dvou ložnic. V podstatě stačí nějaké malé dodělávky podlahy a nastěhovat nábytek. To je velká radost. S Lubošem jsme na tom spolu hodně zamakali. Poslední tři týdny jsme hrdinně brousili (podlahy, dveře, parapety...), znovu brousili, natírali, lakovali a vše dokola - s třemi skřítečky vydatně pomáhajícími. Chcem se nastěhovat už příští týden. Bude to všechno strašně nové, nejen pro děti. Celou dobu, co s Lubošem spolu někde bydlíme, jsme sdíleli max. dvě místnosti. Teď to budou čtyři! A konečně nám vznikne pokoj pro hosty, aby návštěvy nemuseli bivakovat v kuchyni.

Těšíme se, těšíme. Materiálně jde všechno, jak má. Duchovně je třeba na tom zapracovat.

Krásný advent všem!