Feminism is Freedom







 


Poslední dva týdny byly náročný kvůli chřipce, kterou jsme si celá rodina (postupně) předávali. Po několika dnech zavřeni mezi čtyřmi stěnami jsem začala reorganizovat nábytek v obýváku. O víkendu, když už se všem trochu ulevilo, jsme natřeli všechny židle nabílo a stejně tak i starou špajzku z garáže (původně teda ze staré půdy, z níž jsou dnes ložnice). Vše dostalo své nové místo v obýváku (původně zamýšleném jako minimalistickém). O tom více příště. :)

Mezitím jsem vedla živou emailovou diskuzi s celním úřadem kvůli balíčku, který jsem si objednala z Ameriky. Ležel dva týdny někde ve skladě mezi letištěm a naší poštou a nechtěli ho pustit, dokud jsem nepředložila důkazy, že se jedná o tričko a kalendář na rok 2015. Za tuto komunikaci plus clo jsem zaplatila víc než byla cena produktů samotných (a fakt by mě zajímalo, jestli je toto po zavedení cla každodenní realita nebo jestli jsem prostě něco udělala špatně). To tričko nosím už týden vkuse (neptejte se, jak vypadá, vezmete-li v úvahu těch šest malých ručiček, které po něm pořád šmatlají) a pračce se mi ho vůbec nechce vydat.

Moc se mi líbí ten nápis a vlastně velmi přesně vystihuje mou zkušenost posledních několika let. Ano, vybrala jsem si být doma s dětmi. Ačkoli nějakou malou práci mám, děti mám a kvůli kariéře svého může ještě dlouho budu mít na prvním místě. Vím to a taky to přijímám. Feministické hnutí 20.století mi vybojovalo možnost budovat kariéru při dětech, ale i možnost být s dětmi doma. Je to moje ženské právo. A ani trochu to nezavání podřazeností.



 ***


The last two weeks has been pretty harsh due to the whole family (one after another) having flu virus. After several days without any getting outside I started rearranging furniture in the living room. During the weekend, when everyone was feeling a bit better, we painted all chairs shiny white. And an old larder found in the attic of our house (and when attic turned our current bedrooms moved to garage), too. All now happily resting in our (originally thought to be clutter free) living room. (All about it in the next post.) :)

In the meantime I had a vivid email communication with customs office about a package ordered from the USA. It was stuck somewhere between Prague airport and our post office for two weeks before I proofed there was this little T-shirt and a calendar for 2015. For this communication plus the toll I paid more than the actual price of the product (wondering if this is everyday reality now in CZ after toll duty has been placed on all deliveries from the outside). I've been wearing the T-shirt a week in a row now (don't ask how it looks considering all those six little hands on me all the time) and still have trouble to put it on a wash. 

I actually love the message it holds and somehow it is accurate for all I have been through all these past years. Yes, I have chosen to be home with kids. Even though I got some job my kids are and (due to my husband's career) for a long time will be first. I know it and I accept it. The 20th century feminist movement fought me the right to pursue career as well as be home with kids. It is my right as a woman. And it doesn't feel submisive at all. 

Žádné komentáře:

Okomentovat