Uspávánka s loupežníky a nebojácným chlapcem




 

 



***


Jan Skácel 
Uspávánka s loupežníky a nebojácným chlapcem 


 V lese je sova, sova houká
a na mýtině velká louka,
bludičky z třasovisk a blat
tam chodí v noci tancovat. 
Jestlipak dovedeš se bát? 

A je tam tůň a v tůni tma,
kdo kol té tůně cestu má,
propadne bázni, nepokoji,
ohlíží se a moc se bojí. 

Ach, milí loupežníci moji! 

Když přelézáme cizí plot,
padá nám srdce do kalhot,
a třebaže jsme loupežníci,
jídáme strach tou velkou lžící. 

Propána, to je ale k smíchu! 

Když mlčí noc a v nočním klidu
za dálkou hvězd je blízko k hříchu
a blýskne ocel ostrých dýk,
zachvěje se i loupežník. 

Za upřímnost vám vzdávám dík. 

Loupíme v noci, spíme ráno
a pro strach máme uděláno,
ráno však mlha stoupá z lad
a hrůzou nemůžeme spát.

Taky se málem třesu! 

Chlapečku milý, věř nám, ach,
na světě každý tvor má strach,
i loupežníci v lůně lesů
na tvrdé podestýlce z vřesu. 

Pánové, to je věru zvláštní,
vy vlastně vůbec nejste strašní. 

Strašný je vždycky jenom strach!


(In Skácel, Jan. Uspávanky: pro děti od 5 let. 1. vyd. Praha: Albatros, 1983.)
 ***
P.S. Strašně po té knížce toužím a ne a ne jí sehnat.

Žádné komentáře:

Okomentovat