Vyrábíme




... slepičky a kuřátka k Igískovým prvním narozeninám (inspirované tímto kurníčkem)

...další věnec pro ptáčky. Tentokrát spojený dvěma sáčky želatiny na výrobu vaječných tlačenek (zakoupeno omylem) a zdá se, že drží pěkně.

Hezký den všem!

Za sluncem

S teplým čajem a štrůdlem.

S kamarády dětskými i dospělými.

S červenou karkulkou.

S veselým miminem.

S kočárkem. (Aneb fotící Anežka těsně minuvší svůj objekt.)



A s kluky správňáky, co našli pneumatiku...

...a kdyby to šlo, kouleli by jí ještě teď.

Mardi gras


Všichni spolu po rozděleném víkendu, zabavení vlastní činností, spokojení. Víc k životu nepotřebuju!

Mardi gras neboli tlusté úterý. To dnes naprosto sedí. Došlo mi mlíko do kafe, tak jsem si do něj musela nastříkat (jedinou, která byla v lednici) prefabrikovanou šlehačku. Nějakým záhadným způsobem se mi ji u druhého kafe podařilo celou vypotřebovat.

Půst potřebuju moc. Zase trochu potrénovat vůli. Vzdát se jídla pro mě byl každoročně úkol nadlidský, ale tento rok se nějak něco zlomilo. Jednou nebo dvakrát se farnost postila kvůli někomu vážně nemocnému a to mi šlo docela dobře. Že by známka zralé dospělosti (třiatřicítka se už nezadržitelně blíží)? Takže v tomhle mám od sebe docela velká očekávání. Ráda bych se vzdala sladkostí, neboť mám pocit, že jsem dost často skutečně jejich otrokem.

A taky jsem se rozhodla vzdát se na dobu postu čtení blogů. Mojí velké radosti poslední doby. Proč? Blogy, které sleduji, píší holky, od kterých se chci učit. Který toho mají našemu (mýmu) životu spoustu co nabídnout. Hladí mě po duši i vyzývají k akci. Z poslední doby však v sobě nosím tolik inspirace, že mám pocit, že skutečně nastal čas na její promyšlení, zpracování - na osobní i rodinné úrovni. Takže proto. (Svůj blog budu ale psát i v postu. :)))


P.S. A píšu to tady proto, protože si na sebe potřebuju trochu uplíst bič. :)

P.P.S. Spoustu poslední inspirace jsem načerpala zde. Homeschoolující americké matky tu popisují harmonogram svých dní. Uf! uf! Rozhodně teda mám co zpracovávat.

Když nejsou (starší) děti doma...










...hraje si matka s kartonovou krabicí. Profesionální deformace?

Inspirace zde, zde a zde. Sáček s nesmrtelnými hliněnými kuličkami odtud.

O husách, Škvoreckém a pokoře


Vezla jsem děti k dědovi a stavili jsme se cestou v Náchodě. Tak jsme se vyfotili u sochy Škvoreckého. Nedávno jí tu odhalili. Pro nás má spešl význam, protože jí vytvořil náš kamarád a my měli možnost párkrát nahlídnout pod pokličku.






Stejný kamarád vytvořil i kresbu svatomartinských hus do naší kapličky. Husy, protože se v jejich hejnu skrýval sv.Martin, když jej chtěli udělat biskupem. Husy ho svým kejháním prozradily, a tak se nakonec biskupem stal. Husy tu figurují jako symbol Martinovy pokory.




Toho času vegetují u nás v obýváku. Už se ale zase chystají na přesun na své místo. Příští týden začíná postní doba, tak tu budou 40 dní a pak dalších 40 Velikonočních připomínat Martinův pokorný čin a nenápadně vybízet k dalším takovým.





Tvoříme




 


Tvoříme s Anežkou trička na prodejní valenstýnskou výstavu, kde se vybírají peníze pro naši školku. Když jsem měla vybité baterky ve foťáku, tak jsme tvořili ještě voskovková srdíčka dle tohoto návodu. (Jen pozor, kdo to budete dělat, během čekání na rozpečení se nezačtěte do knihy jako já, neboť jsem tak přišla nejen o poslední várku srdíček, ale i o supr trupr srdíčkovou silikonovou formu z tesca, a jak podotýká autorka návodu, rozteklý vosk ((natož pak rozteklý silikon)) opravdu nevoní!)

Mimochodem, Anežka chce pořád něco tvořit. Její nejobvyklejší věta, když jdeme ráno z procházky: "Mami, můžu doma ťupkovat/ malovat barvičkama/ vystřihovat?" Odvrácená strana tohoto tvoření je neskutečný nepořádek, který pak uklízím dýl než probíhá samotná aktivita. Potřebovala bych poradit nějakou výtvarnou aktivitu, která nevyžaduje tolik úklidu (rozuměj: přemlouvání k úklidu). Poradíte? Ideálně montessori tip, protože Anežka je montessori typ ("ukaž a já pak sama, mami, jo?"). :)

Viktorek slavil


...už asi potřetí svoje 5.narozeniny. S Lubošem jsme animátořili. Radost bylo vidět, jak se už tyhle prťata uměj družit. Tak zas za pět let, děcka! :)

Dětský pokojík - upgrade













Dala jsem si práci a během uplynulého měsíce trochu upgradovala nový dětský pokoj. (Mimochodem, děti jej zbožňují, rádi se tam zašívají a hlavně v něm celou noc spí!!! Teda skoro :), ale stejně třikrát juch!) Dřevěná podlaha a bílé zdi jsou super základ, který, zdá se, pobere ledasco. Dětské kresby, knížky na poličkách, oblíbené svaté (odtud), papírový mobil (také tam), obrázky Jiřího Trnky, dětskou keramiku (z charitativní akce brandýských základek) i nějakého toho spidermana (záměrně na fotkách nefiguruje). Do pokojíčku ráda chodím, protože se mi moc líbí. Jen mi sem tam někdo zabouchne dveře před nosem.