Cyklisti / Cyclists

S dědou. / With grandpa.

Náš supr trupr cyklista. Dá 10km a víc bez mrknutí oka. / This one, he is a first class bike rider. Manages 10₊ km no problem.


Mrňous zatím na ničem nejezdí, ale rád by. / No, the littlest doesn't ride anything yet. But he'd love to.

Anežka se zařadila mezi cyklisty v naší rodině. Významná to věc, když bydlíte u Labe a máte cyklostezku rovnou u nosu. (Doteď sdílela s Igísem Croozer). Není to rozená cyklistka, to ne, spíš rozená floristka a bylinkářka ("jé, kytička", šup dolu z kola), ale i tak se zdá celkem odhodlaná (viz první foto).

Anežka joined the team of bike riders in our family. And in our case, living by the Elbe, having cycle route about a mile from the house, this is rather a big step in competences (so far she's shared double seat Croozer with Igi.) She is not a cyclist by nature. You would rather call her a florist or herbalist ("hey, a flower", jump down from the bike). Yet, she seems pretty determined (see the first pic).


P.S. Za fotky děkujeme babičce Alence. / Photos - tribute to our gran.

První ročník... / First year...

Horda dětí. / A houseful of children.


Nonstop hraní. / Playing nonstop.

  


Jedno velké dobrodružství. / One big adventure.



První ročník nové tradice. Alespoň doufám.

The first year of a new tradition. At least I hope so.


 

Kefír












Byli jsme na Kefíru. Když jsme dorazili, zrovna nám nad hlavou prolítali parašutisti, během koncertu Monkey Business se nad areálem prohnali gripeny. To naskočila husí kůže i mně. Jinak heslo "festival pro celou rodinu" bylo naplněno naplno. Atrakce pro děti: bagrovací škola, lezací stohy, obří telefony z trubek, melounové řeznictví, místo chlápků pobíhajících po areálu v reflexních vestičkách s nápisem organizátor, různí superhrdinové... Atrakce pro dospělé: ska v nejrůznějších podobách, hip hop stage, živý jukebox, dobré jídlo, dobré pivo, dobré kafe a zabavená děcka.

Into the Groove










Hlavou jsem pořád trochu na prázdninách, ale začátek školního roku jsem vzala zodpovědně. Udělala jsem si seznamy, rozvrhy, poctivě dělám záznamy do kalendáře (a jiné aktivity mně dost nepodobné!)

Anežka si ve školce vede dobře. Igís se mnou doma taky. A já si to (ku mému podivu) taky užívám. Hlavně ten pocit, že jsou děcka v dobrých rukou, že si ráno vyhrajou s dětma a že si pak spolu fakt užijem odpoledne (na fotkách zase nějaká sensory play).

Viki a Anežka jsou spolu v jedné třídě, tak jedinej pro koho je to asi trochu záběr je Viktor: "Mami, já každých pět minut kontroluju, kde je Anežka." Že by si to neměl tak brát, mu vysvětlete.

Doma právě sklízíme švestky. Děláme křížaly. Hodně křížal. Jenže když je to vlastně naše jediná letošní sklizeň (zahrádku sežrali slimáci), tak je to skoro posvátná záležitost. Chlapi trhaj, my s Néžou vypeckováváme a Igís nosí pecky na kompost. Nádhera!


***


While partly still one step back in the holidays, we are trying to get into the groove of the school year.

Anezka is doing great in preschool and Igi is doing great with me at home. And I am doing great, too, knowing that my kids are fine, spending their morning playing happily with other kids. I find myself to enjoy our afternoons more (some sensory play in the pictures above).


As Viki and Anezka are together in one preschool group, Viki is experiencing the heavy burden of responsibility for his sister: "Mom, I check every 5 minutes where Anezka is." Of course he doesn't have to worry that much but, oh, this one, he just somehow cannot help himself. A curse of the oldest siblings.

At home, we are currenlty harvesting plums. And drying them. A whole lot of drying. But in fact, this is our only harvest this year, so this is a whole family event. Everyone feels privileged to be involved.