Paříž a Brusel





Svoji dizertační práci jsem před dvěma lety věnovala cestujícím bruselského metra.

Z úvodu:
"Téma této práce bylo zformulováno během půlroční stáže v Bruselu jako reakce na osobní krizi, kterou tu autorka prožila. Krizi vyvolanou každodenním setkáváním s neuvěřitelným mixem přistěhovalců z celého světa. Muslimky v burkách obklopené svými „poevropštěnými“ dětmi, „typičtí teroristé“ v bílých volných halenách a kalhotách, vážení turečtí sikhové v turbanech, pestrobarevní Indové, buddhisté v mnišských hábitech, Afričanky s dětmi uvázanými na zádech, přistěhovalci gangsterského vzhledu i velmi zbožně vyhlížející, euroúředníci i zahraniční studenti ze všech koutů světa. To je typický výjev z bruselského metra. Každý den jsou jeho cestující konfrontováni touto pluralitou vzhledů, za nimiž se skrývají rozličné kultury, víry a postoje ke světu. Na denní bázi jsou jeho cestující znepokojováni, a to jednak obavami vyplývajícími z předsudků vůči určitému vzhledu, typu oblečení či symbolu, jednak tou neskutečnou rozličností, která podráží nohy všemu, co se může zdát zažité, jisté, dobré a pravdivé. V reakci na prožité znepokojení pak vyvstávaly otázky: Je člověk schopen se s takovou pluralitou rozumně vyrovnat? Jak bychom obstáli my v Čechách?"

Takto jsem to zformulovala už v roce 2009, kdy jsme s Lubošem byli na zmiňované stáži. Každý jsme byli trochu jinde, i jsme bydleli jinde. Luboš blízko vědeckého institutu, kde stážoval, na jihu Bruselu. Já, abych to měla zase blízko k EU institucím, na severu. V bezprostřední blízkosti čtvrti Molenbeek. Občas jsem tam chodila nakupovat, jezdila jsem přes něj o víkendu autobusem do centra. V metru i na ulici jsem se někdy doopravdy bála a současně mě ta cizost všude kolem úplně fascinovala. Dnes už bych se asi jenom bála. Jak v Paříži, tak v Bruselu. A když budu muset do pražského metra, asi se budu bát i tam. Na druhou stranu se odmítám nechávat svazovat strachem. Po Molenbeeku šlo chodit s pohledem zapíchnutým k zemi. Ale taky se šlo dát do řeči s majitelem obchodu. V autobuse šlo nepřítomně zírat z okna, nebo zavést řeč o počasí s přísedícím. Šlo zajít na jídlo do mcdonalda, nebo malého stánku s arabským občerstvením. Dnes bych se rozhodovala asi jinak než před těmi šesti lety. Ale ani dnes bych se neopírala jen o ten strach.

Samé dobré věci / All Good Things


Kuchařka punkerka. / Punk cook.

Hladovec. / Hungry little one.




Někdo pomaloval cestu a Viki se přidal. Aneb jak se mizerná procházka v hezkou obrátila. / How a misserable walk turned out great.
Naděje na obloze. / Hope in the sky.
To ještě nejsou výsledný barvy. / Not final colour yet.

Samý dobrý věci v chaosu všedních dnů. / All good things in the midst of everyday chaos.

Ha, něco se děje! / Something's going on in here.

Trochu bourání. / Some demolition.


Trochu stavění. / Some construction.

"Trocha" izolace. (Ten plot není náš!) / Some insulation. 




A tak. / And so forth.