Do Polabí přišla zima


 

 


 
 

... tak jsem ráda za tuto šikovnou mašinku. A taky za ty prastaré porcelánové šálky po tetě, na které se dosud jen prášilo. A taky za volavku, která se každou zimu vrací k rybníčku. Za pekáčování, i když zatím jen naplacato (polabští rozumí, pro ostatní - Polabí je placka, placka a nic než placka). Děti ve školce mají udělaný umělý kopeček, který první den ručně zasněžovaly (nosily v kýblíčkách poprašek nastřádaný po celé zahradě). O víkendu se snad vrhnem na tu hromadu hlíny (obecní umělý pekáčovací svah) u Labe. A taky už jsme vytáhli brusle, i když zatím jen na zimáku, v bruslařské školičce, kde hokejový trenéři zdarma učí mrňata s doprovodem bruslit. A. poctivě chodí sem a tam, V. už se účastní aktivit s míčky, anebo jezdí sám s oporou.

Z mého pohledu, zima jak má být. :)

2 komentáře:

  1. Gratuluju ke kávovaru:)!
    Zrovna jsem se chtěla ptát, u předešlého příspěvku, jestli Vám Ježíšek donesl...
    Uvidíš, že je to mašinka "pro chvíle pohody". Do domácnosti nezbytné! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A svoje kouzlo maj hlavně ty starý hrnečky, s nima jako celek je to kafe úplně superkulturní zážitek v různých jiných míň kulturních aktivitách matky v domácnosti.

      Vymazat