Sedmým rokem


Náš Viktor tento týden oslaví šesté narozeniny. Tím pádem započnu svůj sedmý rok na mateřské. 

Každý ráno (cca kolem 5h) teď v rámci budování rituálu poslouchám Co Bůh šeptá maminkám od spisovatelky Hany Pinknerové (na CD). Pro povzbuzení a vzpruhu. Jako hlavní poselství tam totiž stále dokola v různých obměnách zaznívá, že to intenzivní období omaminkovávání strašně rychle uteče. V pět ráno nepotřebuju slyšet nic jinýho! Když je ale pak trochu chvíle, tak to řeším. Třeba co si ze mě vůbec můžou děcka pamatovat, co jim ze mě zůstane. 

Dneska bylo klasický nedělní odpoledne. Připlazení z procházky, všichni doražení, nejvíc rodiče, děcka každej vyžaduje intenzivní pozornost, tak oba s Lubošem sedíme na koberci, skládáme kostky, hrady, vláčky, přeskakujem od jednoho dítěte k druhýmu. Ještě nejsou tak daleko, abysme mohli hrát kvarteto, černýho petra zvládnem jen když je Igís zavřenej v ohrádce a řve. Tak se to zdá takový nanicovatý, to odpoledne. Ale mě v tom chaosu najednou trkne, že si teda asi budou pamatovat právě tyhle nedělní odpoledne a všechny další odpoledne, kdy s nima rodiče seděli na koberci a něco patlali. A brali to smrtelně vážně, nebo se tak aspoň snažili tvářit. A pak padli na znak, protože už nemohli a nechali po sobě děcka lízt. A když už ani to nešlo, tak zaveleli jíst, koupat, spát. 

Že to je pro ně totiž ta esence rodiny. Ta blízkost, i když taková nanicovatá.


***




Včera s dědou.

***


Tak začínám svůj sedmý rok doma s dětma s tímhle vědomím. Že jim toto dávám darem. A že dávání není vždy doprovázeno dostáváním. Mnoho chvil, těch malých denních, není vůbec doprovázeno pocitem, že bych cokoli dostávala zpátky. Ale i to se dá překousnout, když si člověk naplno uvědomí, že právě teď a v tuhle chvíli někomu něco daruje. A to dar dost vzácný, ač se tak na první pohled nejeví. Dar nejvzácnější.

Jen si to vědomí udržet!





1 komentář:

  1. Pořád si to ještě neumím představit. Tolik let na mateřské. A tři děti, všechny ještě maličké a být při tom schopná napsat tolik vět a ještě aby dávaly smysl. Darovat je dobrý přístup. Dle mého, jen velmi teoretického, názoru.

    OdpovědětVymazat