Druhé šance





Dlouhá manžestrová sekáčová sukně, kolem které jsem chodila nejmíň půl roku, až mě napadlo, že jí ustříhnu na "svou" délku.

Svetr s nevypratelným flekem neznámého původu, který i víc než toho půl roku ležel ve skříni netknut - zachránen výšivkou podle Anežčiny kresby.

Druhé šance jsou fajn! A mistrině na ně je Terezka ze Slovinska.


Pozn: Obrázky dětí už jsem párkrát vyšívala, ale asi by mě nenapadlo vyšít je na dospělácké oblečení nebýt Vrzuzy. K mému vyšívání: je tak primitivní, že ani primitivnější nemůže být. Obrázek překreslím od oka dětskou fixkou, žádná spešl mizící fixa, žadné potřeby na obkreslování. A pak prostě jedu jednoduchým zadním stehem (jiný neznám). Ale až vyjde kniha Steh-by-Steh, určitě si jí pořídím, už mám vymyšlených pár dalších domácích vyšívacích projektů. Ideální aktivita, pokud máte dvouleťáka, který touží mít vás půl dne k ruce u sebe na koberci.

(Jo a to zrcadlo z první fotky - už je umytý. Zvláštní, že některý věci člověk vnímá, až když je vidí u sebe na prsou.)


Žádné komentáře:

Okomentovat