Postcrossing


 
 

Před časem jsem v kavárně (kam si chodím pravidelně každý týden na pár hodin sednout a #někdynevždy pracovat) vyslechla rozhovor o postcrossingu. Jednoduše, jde o on-line službu, prostřednictvím které si lidé z různých koutů světa posílají pohlednice. Funguje to tak, že se zaregistrujete, brzy na to dostanete adresu někoho z hodně daleka, na ní pošlete pohled s přiděleným identifikačním číslem. Až pohled pojde, dotyčná osoba jej zaregistruje na stránkách a na základě této registrace zase někdo jiný dostane vaši adresu. Lidi mezi sebou adresy normálně nevidí. Pouze ty přidělované. U těch pak můžete shlédnout i profil odesílatelů (resp. adresátů), kde píšou něco o sobě, o svém povolání, koníčcích apod. 

První adresa, na kterou jsme posílali pohled, byla Moskva, adresátka byla divadelní kostymérka Nataliya. Pak napsala přes stránky postcrossingu krátkou zprávu, že jí pohled udělal radost a ráda by přijela do Prahy. Včera jsme obdrželi první pohled výměnou - ze Sibiře (uživatelé jsou ale (myslím) nejen Rusové). Ve svém profilu jsem prosila o nějaké typické přísloví. Jak se ukazuje, ruská, anglická a česká přísloví se od sebe zas tak neliší. Budu muset vymyslet pro odesílatele jiný úkol. 

V našem profilu jsem psala, že když teď nemůžeme cestovat tolik jako dřív, tak chceme aby za nás cestovaly aspoň naše pohlednice. A taky že chceme dětem jejim prostřednictvím ukazovat krásu a rozmanitost světa (no, pokud nic jiného, tak Rusko by časem mohli mít zmáknuté). Hned jsme hledali Tyumen na mapě (prosím, moje geografické znalosti jsou někde na úrovni provního stupně). Jako by kus Sibiře připutoval k nám do obýváku. Moc se těším, odkud přijde příští pohlednice!
 


5 komentářů:

  1. Dobrý den, nechce pohled z Jižní Koreje a zároveň přispět na dobrou věc? :-) Podívejte se na www.kdejepeta.cz...třeba Vás to osloví :-)

    OdpovědětVymazat
  2. To je pekné! Už som o tomto "pohľadnicovom projekte" kedysi počula. Ale váš článok mi zvlášť zarezonoval. Spomenula som si, ako som si kedysi dopisovala s Marínou z Jakutska (ďaleká Sibír) a asi by som si to rada zopakovala. (Hlavne by som ju rada našla, ktovie ako sa jej vodí a kam ju po rokoch osud zavial.)

    Váš blog som našla až teraz, ale veľmi sa mi tu páči. Asi budem chodievať častejšie. Želám vám radostné a požehnané dni. Letitia.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Já takto našla (přes facebook) holčičky, které jsem ve svých 18 několik měsíců "au-paiřila". Tehdy jim bylo 4 a 6. Nyní jsou to slečny 18 a 20leté. Chystají se přijet na návštěvu. :)

      Vymazat
  3. Hned po tvém článku jsem se zaregistrovala a už je náš pohled na cestě - ano, do Ruska:) Děkuju za tip!

    OdpovědětVymazat