Byli jsme v Polsku

... u móóóře.

První zahraniční dovča s děckama.

Vyrazili jsme v noci, tady už vaříme kafíčku kdesi u Wrocławi.

Jede to dobře. Polské dálnice jsou luxus. Tady najíždíme na poslední (jediný za celou cestu placený) úsek do Gdańsku.

Ubytováváme se a hned razíme k moři. Přes les.

Juchůůů.

 

"Bordel."

Ubytování jsme si našli předem přes internet. Komunikace v lámané polštině a ještě lámanější angličtině. Na cizince zrovna v této části baltského pobřeží připraveni moc nejsou.

Ubytování levné, u lesa, daleko od lákadel a různých laciných atrakcí, pro rodinu s prcky ideální.

Dětem jsem před cestou rozdala sešity a další vybavení, aby si vedli cestovní deníčky (sama jsem to dělala mnoho let). Anežka se toho chopila s obrovskou vervou.

Plánujeme výlety, ale první dny si dáváme oraz, cesta byla náročná.

 

Pláž máme asi 800m daleko, borovým lesem. Croozer pískem neprojede, tak i Igís musí někdy po svých, přes svůj značný odpor.

 

Srandičky, juchůůů.

Je větrno, ale slunečno a moře je teplé. A neslané. Neboť támhle na obzoru už ústí polské Wisły.

Cestou domů borůvky a dloubání klacíčkama v hlíně. :)

Jsme ubytováni na pobřeží Gdaňské zátoky v bezprostřední blízkosti delty největší polské řeky Wisły. Místo je to geograficky hrozně zajímavé, tak jsme rozhodnuti podniknout nějaké výlety po okolí. První výlet - město Krynica Morska na vislanské kose, bezprostředně sousedící s ruským Kaliningradem.

Čekáme poklidné přímořské městečko. Krynica předvede toto.

Tak se rychle balíme a zdrháme na druhý konec města, směrem k Vislanskému zálivu.

Tady je klidněji. I rybařit se dá. Ačkoli bez úspěchu.

Nazítří ale radši do přírody, k deltě Wisły.

Tady přívoz - trajekt přes Wisłu, polsky prom.

Procházka je parádní, vyrazili jsme brzy a jsme tu sami. Potkáváme první Čechy, spí na břehu Wisły v karavanu a zrovna snídají.

Jdeme asi tři kilometry.

Trocha rybaření.

A tady ústí Wisła do Baltu.

Poměrně dlouho jsme tu skoro sami, pak ale doráží pár lidí a hned se začnou hrabat v "bordelu", tak se přidáváme a ono, ejhle...

Jantárky, polsky bursztyny bałtycke.

 

Aneb baltské zlato.

Posíleni moc hezkým výletem podél Wisły si další den troufneme na Gdansk. Cestu si krátíme právě přívozem přes Wisłu.

 

A pak už město Gdańsk.

"A hele, loď." Šup na ní.

Celou dobu v Polsku jíme denně smažené ryby s hranolkama. Teď na lodi si dáme pečeného sledě po kašubsku.

Je to paráda.

Hlavně ty gdanské doky, vrchol naší dovči.

  

Uch, ach, ale taky uf. Začal mi třetí trimestr a odpoledne pro mě už bývají náročná.

 

Máme před sebou poslední den. Čas na poslední koupačku...

 

...poslední suvenýry...

 

A cestu domů.

 

Móóóře, ahój! (Nejradši bysme si tě vzali s sebou domů do kapsy.)




P.S.

Po 650km jízdy ku českým hranicím se z Viktorka stal zase o trochu větší kus chlapa. Prima rozptýlení dlouhé jízdy. :)))