Začínám tušit...






...že spiritualita a organizace/ prožívání času spolu úzce souvisejí.


Vkládám si tu tato videa, abych si mohla vždy připomenout, jak důležitá veličina je právě čas.






Ben a Kami Crawfordovi, jejich 6 dětí a organizace jejich týdenního běhu:




Prázdninová videa


Je to pár měsíců, co mám smartphone. Podle mě má spoustu nevýhod, například tu, že člověk neustále bojuje se závislostí na surfování, vyhledávání informací, používání kalkulačky (říká ta, která nedávno spočítala špatně procenta v úřední záležitosti a střihla si pěknou ostudu) apod. Oceňuju ale rychlé dopisování si přes Messenger, GPSku (říká ta, co nedávno brečela manželovi do telefonu, že je v Praze na nábřeží, přičemž cíl cesty byl na okraji Prahy) a taky možnost točit videa.

Tady je pár našich prázdninových videí. Že tam není krom vaření, jídla a povinností nic dalšího? Bingo, to jsou prázdniny, které zažívají naše děti těch pár mezi týdnů, co jsou doma se mnou mezi dobrodružstvím u babiček a jinde. Nicméně, to co z nich snad i jde vypozorovat, je to pohodové tempo, které tu - na rozdíl od školního roku - vládne. Podle mě naprosto ideální prázdniny.











♥♥♥



Mít syny

Být mámou kluků, jak jsem o tom už někdy psala, je pro mě velká výzva. Mnohem jistější se cítím ve světě barviček, korálků, laků na nehty (hovoříme-li o aktivitách s dětmi - pozn. pro ty, co mě nikdy s nalakovanými nehty neviděli).

Pravdou ale je, že mě ten mužský svět, který se mi otvírá teď hlavně díky Viktorovi, dost fascinuje.
Na začátku června byli Luboš s Viktorem koukat na běžce v jednom běžeckém závodě. Viktor se vrátil s úplně rozzářenýma očima. Jak sportu moc nefandím, tohle mnou opravdu hnulo. Do týdne jsem pořizovala běžecké boty (pro sebe) a pomalu zkouším, co dovedou.

A ten Pán prstenů z loňska? Pořád mě to drží. Už třičtvrtě roku jsem teda zaseklá někde v polovině Dvou věží. Kdykoli ale vyvstane téma Legolas, jsem - a samotnou mě to udivuje -ochotná všeho nechat a jít diskutovat jeho střelecké vybavení.

Poraďte vy zkušené matky synů, co s nimi děláte, aby to bavilo vás i je? Pochlubte se, jaké pole neorané se vám díky nim otevřelo?






Na té fotce oni prosím pěkne nečůrají, jen své matce pózují. 

V Písku


Cestou ze Šumavy jsme se stavili v Písku shlídnout sochy, které dělal náš strejda Pepan.










U sv.Vintíře

... už po kolikáté a i letos přerádi.

Těžko vypsat, co všechno si ponesu celý rok jako dar při sobě.

Ty výhledy z okna. Výlet s Lubošem Šumavou na elektroskůtru. Pohled na děti, jak blbnou s otcem Giovannim. Potrava duchovní i intelektuální. Voda z pramene přímo do hrnečku. Borůvky. Večerní grilovačky jak z Interkontinentalu.

Neumím si představit výživnější re-kreaci.









***

Mirakulum

Byli jste už někdy v Mirakulu? (Pobídka cílená zejména na naše východočeské kamarády a rodinu, které každoročně lákáme k výletu spojeným s návštěvou. :)

My naposledy minulý týden - společně s dalšími desítkami rodičů, dětí a třemi učitelkami z naší školky.

Výlet zorganizovaly právě paní učitelky, prý jako poděkování za úspěšný velikonoční jarmark, na němž měli zase velký podíl rodiče (takhle to chodí v praxi, má-li školka program Začít spolu).

A bylo to bezva. Přikládám pár fotek svých i paniučitelkovských.

Chopit se vrtačky

Znáte ten pocit, kdy potřebujete vyvrtat díru do zdi, protože potřebujete posunout obrázek o 10cm doleva a váš muž po dlouhé diskuzi o nevyhnutelnosti tohoto úkonu sice souhlasí, ale zrovna nemá čas?

Přesně z těchto důvodů mě můj muž někdy v zimě přesvědčil, abych se naučila používat vrtačku. Proč mě to nenapadlo dřív, to nevím. Asi nějaké genderové stereotypy či co. Kdybych tušila, jaké možnosti se mi díky tomu otevřou, objednala bych si jeho rychlokurz už dávno.

O minulém víkendu jsem si takto předělala šatnu. Dvě starší děti odjely s tátou na víkend. Tříleťák vrtačky apod. miluje, tak pomáhal seč mohl. Mimiňák se zabavil sám.

Tento víkend jsem šatnu dodělala. Už jen pověsit krycí závěs a předělat světlo.

Muž je rád, že nic nemusel (jen chválit),já jsem ráda, že je za mnou vidět kus práce.

 ***

K čemu prý že jsou na světě maminky? No, aby do toho světa správně uváděly ty, co jsou ještě malinký. A tátové? Aby jim ukazovali ten svět zas ze strany rubové (či lícové?).




(Byla hezká a funkční, ale už malá.)

Zahradníci

Letos jsme úplně vynechali piplačky typu mrkve, pórky, cibule, saláty apod. A zaměřili se na plodiny, které hodně plodí a práce kolem nich je minimální. Takže tu máme 50 keříků rajčat, ze kterých bude sugo, kečup, lečo, salsa, chutney a sušená rajčata v olivovém oleji. Záhon bazalky, z níž plánuju všemi milované pesto. Pak pár cuket, hlavní to letní potrava. Lilky na pizzu a lilkovou pomazánku. Hokaido na polívky. A pár melounů jen tak pro legraci. Z rybízu bude ovocná šťáva, z levandule možná ještě zvládnu sirup. Kopr je do zálivek a do masa na gril. To obrovský křovisko je libeček. Ten se hodí do všeho.

Děcka pomahají zalívat a hlavně sklízet (přímo do pusy). Mám ale ráda i to když na zahrádce jen tak zevlujou. Letos naštěstí nemá nikdo potřebu nic likvidovat.

Jsem ráda, že jsme to letos se zahrádkou tak vymysleli.

Prázdniny ve vzduchu

Už je cítím.

Už se nemůžu dočkat.

Nejvíc ze všeho se těším se na ta pomalá rána, pomalé večery, na ten rozvolněný řád. Na velký dvouměsíční nádech.