Běh

V červnu jsem začala běhat. Začala jsem tak, že jsem 100m běžela a 100 dalších se v chůzi vydýchávala. Tento týden jsem uběhla zaráz svých prvních 10km a vím, že až budu mít víc času, zvládnu i dvakrát tolik.

Já vím, že běhání je hit. Ale jsem z toho pořád trochu vyplesklá. Že běhám já, v tělocviku vždycky poslední, bez sportovních návyků, po čtyřech dětech.

Proč ale ne. Někdo běhat chce a nemůže. Tohle uvědomění bylo silnou motivací do začátku. Konkurenční motivací je pak utržený čas pro sebe. Jednou za dva za tři dny půl hoďka až hoďka jen já sama za sebe. A řeknu vám, a běžci, ti to asi dobře znají, že to není čas všední, chronos, ale čas sváteční, kairos, kdy se dějí věci.

Teorii běhu nemám nijak načtenou, jen jsem si předem přečetla, že je třeba pravidelně dýchat, tak jsem to hlavně ze začátku dost hlídala.

Boty jsem intuitivně koupila bosonohé, protože i normálně chodím dost bosa. A řekla bych, že to bylo dobré rozhodnutí. Cítím, jak došlapuju a tak. Ač běhám z 90% po asfaltu, klouby, ani záda mě nebolí. A v botech jsem i mimo běh strávila vlastně celé léto.

Vlastně jen sklízím a těším se, kam mě ještě běh zavede.

Běháte? Proč běháte? A co bylo na začátku vaší motivací? Podělte se.

Začínám tušit...






...že spiritualita a organizace/ prožívání času spolu úzce souvisejí.


Vkládám si tu tato videa, abych si mohla vždy připomenout, jak důležitá veličina je právě čas.






Ben a Kami Crawfordovi, jejich 6 dětí a organizace jejich týdenního běhu:




Prázdninová videa


Je to pár měsíců, co mám smartphone. Podle mě má spoustu nevýhod, například tu, že člověk neustále bojuje se závislostí na surfování, vyhledávání informací, používání kalkulačky (říká ta, která nedávno spočítala špatně procenta v úřední záležitosti a střihla si pěknou ostudu) apod. Oceňuju ale rychlé dopisování si přes Messenger, GPSku (říká ta, co nedávno brečela manželovi do telefonu, že je v Praze na nábřeží, přičemž cíl cesty byl na okraji Prahy) a taky možnost točit videa.

Tady je pár našich prázdninových videí. Že tam není krom vaření, jídla a povinností nic dalšího? Bingo, to jsou prázdniny, které zažívají naše děti těch pár mezi týdnů, co jsou doma se mnou mezi dobrodružstvím u babiček a jinde. Nicméně, to co z nich snad i jde vypozorovat, je to pohodové tempo, které tu - na rozdíl od školního roku - vládne. Podle mě naprosto ideální prázdniny.











♥♥♥