"Mami, to bylo dneska nějak krátký."


Před rokem a půl se u nás v kostele začaly dělat jednou měsíčně nedělní dětské mše. Drželo a drží je pár rodin a přívětivý pan farář. Souběžně s tím se začala jednou měsíčně scházet schóla, vede ji jedna z hudebně nadaných maminek. Jeden tatínek hraje na kytaru. Starší děcka (ehm, to by mi daly) hrajou na varhany, bubínek, zpívaj ve schóle.  Teď začal jiný tatínek - historik - kázat. Poslední pár mší, to byl úplný koncert spolu-práce. Já nevím, jestli tohle znáte, ale mě to teda vždycky, když takový orchestr spolupráce zažiju, úplně fascinuje. To jak každý dělá něco nějak a v danou chvíli to všechno zapadne do sebe. A Anežka (o nedělních dopoledních velmi netrpělivá Anežka) pak jen zvedne hlavu od paty kříže a pronese: "Mami, to bylo dneska nějak krátký."



***

Žádné komentáře:

Okomentovat