Manažer rodiny










Na jaře - jako každý rok a jako každý rok neplánovaně a impulzivně - přeskládání obýváku a dalších koutů interiéru. Zkrátka, doma to po zimě začne být vždy už trochu těsné. Pryč jsou ty časy, kdy jsem myslela, že náš dům je obří a museli jsme se tu hledat. Teď spíš vymýšlím, jak z jeho koutů vydyndat co nejvíce osobního prostoru pro každého člena rodiny. Takže aktuálně má každé dítě svůj pracovní stolek a nad ním svojí vlastní nástěnečku. Na diplomy, rozvrhy apod. Od září nám přibude školačka.

Terasu už bych taky měnila  - v letní obývák, ale když ona je z ní zrovna dílna a kutí se tu kurník. Slepičky přijedou už v pondělí.

Jašík chodí, dudá, vaří, kutá v písku a celkově je to nejspokojenější miminko.

Truhla - jeden z posledních garážových pokladů - přijde zlehka zrestaurovat a využít v obýváku. Když ne teď na jaře, tak do podzimu určitě.

Já jsem odevzdala školní práci, chystám se na závěrečné zkoušky, už brzy za mě bude pedagog. (Nová životní éra.) A taky se mi dost uleví, protože studium v tomhle věku a s tolika maličkými pod sukní - uf - fakt dává zabrat.

A konečně se mi daří šití, nit se netrhá, jehla se láme minimálně. Tak jsem usoudila, že zvládnu i vestičky ke staročeskému kroji na letošní Máje. Poradila mi zkušená krojařka - jen sešij kus sametu, místo ramínek dvě mašel a máš to. Jdu do toho.

Fundraiserka Nadace Via Martina Vaňková za naši mini neziskovku (nejen) udělá 108 pozdravů slunce. Už dlouho mě nic nedojalo víc.

Jen k tomu běhu se po zimě ne a ne donutit.

Tož, toť moje radosti v tom úprku zvaném manažer rodiny. Vše po chvilkách, vše za běhu, ale bez nich bych to nebyla já. 
Stěhujete? Studujete? Šijete? Běháte?  Co jsou vaše radosti, milé manažerky?

2 komentáře:

  1. Šiju. Běhám. Nestuduju, ale vlastně trochu jo - vracím se zpět do práce, všechno si připomínám. Baví mě to... Truhla vypadá skvěle! A pracovní stolky různých velikostí taky . Naše děti by také potřebovaly a přemýšlím, jak to v relativně malém 3+1 vymyslet.

    OdpovědětVymazat
  2. Klobouk dolů! Nestěhuju, ale ještě pár upršených dní a dám se do toho taky. Zatím jsem dělala čistku v oblečení a hračkách a přemýšlím, kam s tím... Ale nastoupila jsem na plný úvazek do státní školky do třídy tříletých dětí a teda... UF. To je jízda! :-) A relaxuju poslední dobou u knížky. To je totiž ticho a nemusím přemýšlet. I když děti se na jaře dost vytáhly, chtělo by to na chvíli sednout ke stroji a ušít kalhoty a čepice. Jenže po takový době, to budu zase jak začátečník...

    OdpovědětVymazat